Uvědomuješ si vůbec, že je ta měna na pokraji krachu?

Na to jsi přišel jak? Říkal to Pepa v hospodě? Faktem je, že ekonomická moc zemí platících eurem je tak velká, že Euro je dnes prakticky druhou rezervní měnou, a tedy o nějakém "krachu" moc řeči být nemůže (to je spíše zbožné přání extremistů typu Macha.)

Navíc tvoje představy a fantazie jsou založený na tom, že nějaká země vystoupí a ostatní zůstanou v ráji na zemi, v EU. Ale tak to nebude. EU nevyhnutelně směřuje ke svýmu konci. Takže v EU nebude žádná země a bude se muset vymyslet něco jinýho. Což nutně neznamená konec toho "lepšího" co EU přináší. Státy, který o to budou mít zájem, se na nějaký spolupráci budou muset dobrovolně dohodnout.

Nikoli, takto to nefunguje. Při hypotetickém globálním Euroexitu by nastala "doba temna", okamžitě by došlo k nastavení vzájemných celních bariér, protože politici selhavší v Bruselu by museli voličům přinést substitut výhod, což by byly cla a dovozní přirážky, kterými by stimulovali domácí produkci. Z pohledu malé zemičky (ČR, SR apod.) je to doslova černý scénář, u nás by to odstartovalo megavelkou hospodářskou krizi, protože malý trh s cíleně zaměřeným proexportním průmyslem by v prvním půlroce vygeneroval obrovské propouštění a zavírání provozů a na něj navázaných menších firem a zároveň nutností nakupovat ostatní zboží od velkých zemí, které mají na to mít kompletní hospodářské portfolio. Bylo by to horší, než v roce 1995, kdy jsme byli daleko více soběstační. Je možné, že by po prvních větších hospodářských problémech s nadprodukcí (cca 1-2 roky) i ve velkých zemích došlo k pokusu o ustavení EUv2.0, to ale ve svém důsledku neřeší vůbec nic, protože společná měna se dá implementovat pouze tak, jak je implementováno dnes stávající euro. Jinými slovy, mechanismus euroměny je OK, co OK není, je politická část europrostoru, a to jen částečně. A to je řešitelné evolučně, není tedy třeba páchat revoluce, které toho více zničí než vyřeší.