V době globalizace nemají samostatné (malé) státy šanci. Peníze a finanční skupiny se pohybují volně po světě a nějaké hranice státu je nezajímají. Jakou šanci má malý stát proti těmto vlivům - objem prostředků v řádu rozpočtů větších států a žádný odpor k vyděračským technikám. Už od dávna se územní celky zvětšovaly spojováním menších celků, někdy nedobrovolně, někdy dobrovolně - Sámova říše například. Prostě pro ty malé bylo výhodnější být součástí většího celku.
Je zvláštní, jak si odpůrci EU protiřečí - Britové například chtějí opustit EU, ale odmítají dát svobodu Skotům. U nás by tito zastánci asi těžko rozdýchávali, když by Morava chtěla samostatnost. Ale vždyť je to úplně stejné. Oni také nechtějí být součástí většího celku a chtějí být sami. A takto bychom mohli pokračovat třeba až k městkým státům a rodinným klanům. Už jen to, že jsem v ČR každý občan v podstatě obětuje část svojí autonomie - volí poslance, vládu.
V EU jsou všichni dobrovolně, to je ta mnou zmiňovaná druhá varianta. Když bychom si jako malý stát chtěli hrát na svém vlastním písečku, objeví se co nevidět někdo větší, kdo bude praktikovat první variantu a myslím, že méně příjemnou.
V dnešním světě bude čím dál obtížnější fungovat jako malý "samostatný" stát. Dotažením tohohle konceptu do konce dojdem v podstatě k anarchii, kdy každý jedinec bude sám za sebe, bude se muset domluvit s milionem sousedů, jestli s ním chtějí obchodovat (volný obchod), jestli můžeš chodit přes jejich pozemky (volný pohyb).