Tak jsem taky přemýšlel, jestli mám na něco nějakou fobii.
Naštěstí pro mě jsem na žádnou skutečnou nepřišel. Je fakt, že třeba nemám rád červy a podobnou
havěť, švestku před konzumací vždy předem rozloupnu. Ale to asi není fobie, spíš se štítím.
Z toho důvodu jsem zatím neochutnal moučné smažené červy ale jednou se odvážím.
Výšky také nemusím, ale třeba když mám vylézt na desetimetrový žebřík, tak se mi v půlce klepou
kolena, ale nahoře už to přejde, pak už si zvyknu a ani se nedržím. Kamarád mě donutil slanit asi z dvacetimetrové skály. Málem jsem umřel, ale šlo to.
Prolézt někam po čtyřech kanálem, jsem už taky vyzkoušel, tak asi klaustrofobik taky nejsem.
Kdo to tady zabíjí pavouky!!! Taková krásná zvířátka. A chytají otravné mouchy.
Je fakt že jejich pavučiny doma taky nemusím. Tak je chytám a vynáším ven. Ale na půdě jich mám dost.
Krásné kousky pokoutníků, s nohami až osm centimetrů v průměru. Když ale nadělají moc pavučin, tak jim je vysaju vysavačem, často i s pavouky. Pytlík vysavače pak vysypu venku u skládky dřeva ať si tam jsou.
Jednou jsem v předsíni zjistil pavučinu pokoutníka, velkou jak menší ručník. V jakési trubce z pavučin seděl veliký pavouk. Ale tu pavučinu jsem tam nechtěl. Podstrčil jsem ruku pod pavučinu a zaťukal na tu jeho rouru.
Pavouk se naštval a vyběhl ven. Chytil jsem ho do ruky, abych ho vynesl ven. A jak v té zavřené dlani lechtal!
A jakou má v těch nohách sílu! Nevím jestli umějí kousat, ale nekousal. Vynesl jsem ho ven, asi deset metrů od domu, mezi o strom opřená prkna. Jaké bylo moje překvapení, když jsem ho druhý den našel opět v předsíni, v nové pavučině, na stejném místě.. Vrátil se. No arachnofobik taky nejsem.
Sakra že bych něco nenašel??
Strach z injekcí.... Přiznám se tady, že jsem marod. Ledviny v háji. Chodím co dva dny na dialýzu (umělá ledvina). Pokaždé mi píchnou do tlusté žíly na ruce dvě jehly, o průměru dva milimetry.
Ani to moc nebolí, člověk si zvykne, dívám se na to a bavím se se sestřičkami. Pět hodin se dívám, jak moje krev proudí hadičkami do stroje. Směju se tomu, že se někdo hroutí při pohledu na očkovací jehlu, sotva dvě desetiny milimetru silnou.
Tak nevím, asi žádnou fobii opravdu nemám. Odpor k politice a politikům se asi nepočítá.
To ostatní jsou věci, že se toho štítím, ale není to fobie v pravém slova smyslu. Když to musí být, se sebezapřením to překonám. Pak jsou věci, které mě s.... , a to se taky nepočítá.
Tak jsem bohužel, teda vlastně bohudík u sebe fobii nenašel. Ale možná....