Modernistická hudba, jak říkal Skupa/Spejbl.

Já byl jednou na koncertě alternativního džezu (tak to aspoň nazývali). Bylo nás asi sedm, bylo nám patnáct, koncert nám zařídila jedna slečna vychovatelka z internátu. Prý ta kapela byli její známí...
Patnáct!! Nejnemožnější věk na takovouhle akci.
Když spustili skladbu, jejíž název "U nás na dvoře" (dodnes si pamatuju i to, že v té skladbě kejhala husa) nejde zapomenout ani po třiceti letech, začali jsme pochopitelně s poznámkama, z nichž nejslabší byla "psychologická válka". Sice jsme to pronášeli tiše, ale na druhé straně jsme se tomu gebili (patnáct). Za chvíli jsme rozhodili dvě řady před náma a řadu za náma. Protože tam byli v drtivé většině mladý lidi, mezi dvaceti a třiceti, tak se začali tlemit taky. Kupodivu nás ani nikdo moc neokřikoval, ono to vypadalo, že polovina z nich s námi v podstatě souhlasí a druhý polovině to bylo jedno.
Nevyvedli nás, ale vychovatelka předstírala, že nás nezná. Celkem dlouho pak s žádnejma lístkama nepřišla.
Kapela to vůbec nezaregistroval, oni byli ve svém živlu - na dvoře.

A to by byl asi tak veškerý můj příspěvek k džezu.