Takhle dopadne většina měst, kde se praktikuje tzv. zklidňování dopravy. Nedá se tam přijet autem, natož zaparkovat; zato tam ze zámkové dlažby ční nerezové artefakty, lavičky, na nichž je utrpení sedět a nesmí chybět nějaké ty vodotrysky, potůčky a podobně. V představách pošuků, co tohle vymýšlí, tam korzují lidé, matky s kočárky a všichni tak nějak sluníčkově sdílí veřejný prostor.
Realita je ale úplně jinde. Centrum města zdechne, poněvadž co by tam kdo dělal. Jsou tam pak vietnamské prodejny, prázdné krámy a herny. Život se přesune právě do těch hyper-super...