Slaměné a dřevěné ozdoby a české koledy, to u nás frčelo, když byl kluk hodně malej. České koledy zůstaly, slaměné ozdoby jsme omezili, když se syn cítil ošizen, protože u babky viděl skleněné (tak jakápak tradice..). Takže jsme na ně přešli také. Dlouho jsme i preferovali živý stromek, poslední roky už ovšem zase užíváme umělý, je s ním přece jen míň práce a uklízení.

Tradičně se u nás vyhlížel Ježíšek. Manželka s klukem v jedné místnosti, vždycky v té, kudyma k nám Ježíšek přišel minule (a kde nebyly poschovávané dárky). Občas jakoby zahlédli stín za nejbližším stromem, záchvěv za keřem u okna... Ale kdepak. Ježíšek vždy fikaně přišel jinudy, rozházel dárky pod stromkem a zmizel. Měl jsem ho tedy zachytit já, který jsem hlídal v jiné místnosti u jiného okna. Nikdy se mi to nepodařilo. V okamžiku, kdy Ježíšek instaloval dárky, seděl jsem na záchodě, soused si přišel půjčit vrtačku, vypadly pojistky a musel jsem je jít zase nahodit na chodbu...
Byl to boj, ale vždycky jsem stačil zvonek schovat včas, ještě než se rodina po zazvonění vyřítila pod stromek.

Jako mou drobnou vánoční tradici považuji to, že jsem vždycky zvonil (a zvoním) zvonkem s nápisem "Nástup na sex", který jsme dostali od kamaráda jako svatební dar.