Ponechám stranou tvé hlavní téma (levice-pravice, socialismus-kapitalismus).

Nebylo to úhlavní téma, samozřejmě musím přiznat, že mi to nedalo nerýpnout si, kdeže jsou ti nejsociálnější ze sociálních, když jindy mají plné držky toho co je "spravedlivé" a bla bla bla... Takže když jsem tento článek našel, nedalo mi si toto k němu nepřipsat. Samozřejmě jsem však neočekával, že by se chytli za nos, nebo by to cokoli změnilo, to opravdu ani v nejmenším... Pojede se vesele dál.

Tenhle případ (a další v Anglii) mi opravdu zvnějšku připadá jak z jiného světa, jiné doby. Jako když gestapo (nebo Stalin a podobní) odebíralo rodičům děcka a převychovávalo si je k obrazu svému, pro své potřeby. Někdo si něco vymyslí (protože tě nemá rád, protože na rozdíl od něj máš práci nebo pěknější postavu), někdo tě obviní, sociálka dojede a děcka odveze. Basta fidli, šlus.

Tak že je ve státě kde vládnou, řekl bych "ultrasocialisti" skoro neomezená svévůle sociálky, je tak nějak logické. Ono toto "převychovávání" atd. se dělo vždy ve státech, režimech s vládou a ideologií, které měli již ve svém principu, že "vědí" sami nejlíp, co je pro ostatní nejlepší, přiznám se, že to pro mě není až takové překvapení. Překvapením pro mě spíš je nynější apatie politických špiček. Pokud se jedná o sankce proti rusku, kde mají minimální účinek (ač můj názor na "matičku rus" je tak nějak znám), tak se jdou přetrhnout v horlivých vystoupeních a emotivních projevech, ale tady? Samozřejmě že kecy nic nevyřeší, chce to jednat a to setsakramensky tvrdě! Tady by byly ty nejdůraznější sankce naprosto na místě...

Možná tyhle státy usilují, aby ze svých dětí vychovávali parchanty (nesmíš na dítě zakřičet, nesmíš je plesknout po zadku). V Norsku se jim to nakonec v případě Breivika celkem slušně podařilo.

S tím nelze, než souhlasit...!