Já si pamatuju ještě o dva roky míň - jako malej cucák jsem stál mámě po boku u tašky a prohlížel si z nudy černobíle kostkovanou podlahu obchodu se zeleninou, když byly ty banány. Nebavilo mě to. A ještě horší byla fronta na maso, kde jsem sledoval řezníka s obrovským knírem, jak dělá "poseroutku", tedy cpe maso do mlýnku a to mletý lezlo ven. Raději jsem měl tu paní u pultu s uzeninama, protože doma jsem pak mamině vybalil z nákupu ty balíčky z voskovanýho papíru a mlsal kolečka salámu, nebo vyžebral kousek točenýho salámu (tzv. Bratislava). Jo, maso bývalo jen ve čtvrtek.
A pamatuju si návštěvu místního kovomatu, kde tata při nákupu téměř čehokoliv uslyšel jen obvyklou hlášku "Nemáme, zkuste to příští týden".

Čtyřlístek jsem četl u kámoša, měl ho kvanta dílů. No jo, když měl máti na poště.