Souhlasím s Prasakem ze čekat na spánek je sebemrskačství.

Ale jinak spíše si zjisti jestli patříš k takzvané skupině denní nebo noční pták. Jsou lidé kteří nesnáší brzké vstávání a vůbec klasickou 8 hodinovou směnu, a raději odpolední či noční. Bohužel takových lidí co jsem tak vypozoroval je daleko méně než by někdy bylo potřeba. Já jsem jasný raní pták.

Noční nedávám, i na vojně mi za to že jsem usnul na noční jako velitel stráže hrozil prokurátor a jednou si málem rozbil hlavu o radiátor když kafe přestalo účinkovat, naštěstí se ten průšvih tak nějak zametl či se na něj pak později zapomělo? Ale ten gumák by mě tam rád dostal - byl to takový ten tipický pozůstatek uvědomělého komunisty. A jako úplatek že kontrola stráže probíhala v pořádku se pro něj nechával na stole porno časopis. Prolistoval zapsal vše v pořádku a odešel.

Také nesnáším odpolední to už raději pracovat celý den 12 hodin než dělat střídavou 8 hodinovou ranní a odpolední směnu.

Nebo na takové jedné brigádě kdy jsem dělal takovou polonoční u pásu ve skladě. Práce od asi od 15 hod do 23 hod podle toho kolik toho bylo. Musel jsem si hlídat poslední vlak protože další jel až ráno a cesta k němu zabrala asi půl hodiny. Takže doma jsem býval tak okolo asi půl jedné v noci. Nohy jsem pomalu bolestí ani necítil a když pak bolest už nezmizela ani po vyspání tak jsem to tam ukončil.

Ze dne jsem neměl vůbec nic. Ráno jsem byl unavený a vstal tak okolo 10 hodiny. Neměl jsem ani myšlenky že bych dělal nějakou činnost pro zábavu v poledne ani pořádně chuť na jídlo a krátce po 13 už pomalu šel na nádraží. Takhle pracovat jsem dokázal vydržet pouze pět dní po sobě. Když jsem se ptal ostatních co tam pracovaly na stálo tak hodně lidí to mělo tak že prostě 5 dní v podstatě jakoby nežili. Do práce, z práce a pak spát skoro do oběda obstarat případně neodkladné záležitosti a pak znovu do práce. Víkendy byly volné.

Krátký a dlouhý týden byl a je oproti tomuto prakticky procházka rájem i když 3 dny 12 dají také zabrat protože člověk často nedělal jen těch 12 hodin ale i oněco déle, plus cesta takže byl rád že se mohl umýt tak 2 hodky pak věnovat nějakému večerníčku než usnul a ráno relativně brzo opět do práce.

Ale i některé klasické 8 hodinové ranní směny též dají zabrat. Když musíš stávat před pátou hodinou protože v 5:30 začíná šichta a jediné co tě k tomu povzbuzovalo bylo to že práce končila ve 14:30. A to nemluvím třeba o pekařích kteří stávali ještě dříve.
Práce to jinak byla dobrá na dnešní poměry fantastická, jezdit s ještěrkou a ručně a rozumě logicky skládat na paletu aby přežilo převoz na prodejnu. Takže při manuální práci i mozek nezůstal bez činnosti.
A protože jsem tu práci měl necelou půlhodinu od domu byla to pro mě asi ta nejlepší práce kterou jsem kdy měl.