"... Typicky sen bol ako som zabil cloveka ..."

Tak to už jsme dva. Pokaždý se hrůzou vzbudím, a než mi to dojde, tak přemýšlím, kam se schovám před PČR. (snad jsem to odčárkoval správně)

Druhý podivný sen se mi občas zdává už od dětství. Ležím (střízlivý) na silnici a nohy mě neposlouchají. Řítí se na mě ze zatáčky bus a já nejsem schopen se odplazit z jeho trasy. Žeby tušení budoucnosti? Dám vám sem pak vědět.