Jo někdy se stávají omyly, které se jeví jako děsný trapas a pak se tomu člověk zasměje.

Jak už jsem uvedl na poradně, opravuji svářečky a občas jezdím i k majitelům svářeček doma.
Tak se jednou stalo, že mi zákazník zavolal ohledně opravy svářečky.
Bylo to v jedné vesnici. Domluvili jsme se že přijedu a až se budu blížit k vesnici že zavolám a on mi popíše kde mám hledat příslušný dům.
Tak se stalo. A když jsem zavolal, tak on se omlouval, že právě musel někam narychlo odjet.
Ale že to poznám, že až pojedu po té ulici, že tam nechal otevřenou bránu a přes dvorek i garáž.
Ať tam zajedu a za čtvrthodinku bude zpátky.
Tak jedu a už vidím otevřenou bránu a garáž. Tak tam zajedu, vytáhnu brašnu s nářadím, malé sedátko, sednu si, zapálím cigáro a čekám.
Najednou z domu vyjde nějaká žena, zřejmě manželka a udiveně se ptá, co tam dělám.
Vysvětlím ji že si manžel objednal opravu.
Tak vám alespoň udělám kafe, já nevím kde je. Povídá.
Přinesla kafe a omlouvala se že musím čekat. Já zapálil další cigáro popíjím kafe.
V tom přijelo auto. Pán který vystoupil, na mě koukal dost divně, samozřejmě se ptal o co jde.
Říkám že jsem přijel na tu opravu. Jakou?? Divil se pán. No na tu svářečku...
Já žádnou svářečku nemám, udiveně odpověděl.
No když jsme se konečně domluvili, že skutečný zákazník bydlí o pět domů dále a shoda otevřené brány a garáže byla čistě náhodná, tak jsme se tomu zasmáli. Pán ještě zavolal manželku, řekl ji o co jde a ještě nějakou chvíli jsme si povídali a smáli se tomu. Naštěstí to byli hodní a veselí lidé, takže původně nemilý trapas dopadl dobře.
Potom jsem dojel ke skutečnému zákazníkovi, omluvil se za opoždění a vyprávěl jsem jak k tomu došlo. Také se tomu smál.
Opravil jsem svářečku a odjel.
Prostě život tropí hlouposti a nic s tím neuděláme. Hlavně to musíme brát s humorem.