To se mi stalo včera v Tescu. Byl jsem v pošťácké košili a řešil u lednice dilema, zda korbáčky koupit uzené či běžné. Nějaký pán se ptal, kde najde droždí, že není, tam co bývalo. Na to jsem mu odvětil, že se to stává, že občas bývá zboží přemisťováno. Pán si zřejmě uvědomil omyl a omlouval se, jó, vy asi tedy nebudete zaměstnanec
V pátek taky - jak jsem psal, dělám na počtě. Otevřeli jsme po polední pauze, nahrnuli se lidi, že stáli až ven z pošty. Řešil jsem s pánem poškozený balík, sepisoval papíry. Poněvadž na poště není kopírka, chodí se tam kopírovat naproti přes ulici do papírnictví. Tak jsem se prosoukal ven, nechal okopírovat potřebné listiny a šel zpátky. Přede dveřmi stály dvě dámy (45+). Požádal jsem "s dovolením", abych prošel a mohl pokračovat v práci. Jedna z nich na mě "pane, my tady čekáme frontu"; nejdřív jsem nechápal, proč mi takový zjevný fakt říká. Ta druhá udělala jasno, prý "nebudete snad předbíhat, že?". Podotýkám, že jsem na sobě měl pošťáckou košili v typické barevné kombinaci a s vyšitou trumpetou na kapse. Tak jsem se dámám omluvil, a sdělil, že když úspěšně dojdu dovnitř, budou fungovat obě přepážky, ne jen jedna. Pak přišel na řadu nějaký pán a řekl mi, že jsem se za ně měl zařadit, abych je vydusil, slepice Byl to dle vzezření velmi distingovaný pán (55+) a dle titulu RNDr