V tomhle s tebou nebudu souhlasit. Do nedávna to fungovalo, to je pravda. Ale zkus se zeptat takového premianta z gymnazia či dokonce techniky (vejšky - třeba strojař), ktery dokončil školu řekněme třeba před třiceti lety, jak je na tom třeba s konstrukcí v CADu (když už jsme u té strojařiny). Ale nemusí jít jen o počítač, mohou to být různé konstrukce, fyzikální principy. Prostě bude dost pravděpodobně tápat, protože to nebylo součástí jeho drillu. Myslím si, že v dnešní strašně rychle se měnící době, kdy v podstatě musíme deti připravit na povolání, o kterých ani netušíme, že budou existovat, jsou důležité následující věci (pořadí nerozhoduje):
1) Motivovat dítě, aby se samo chtělo neustále učit a zdokonolavat (a to i po opuštění školy) - celoživotní vzdělávání, a samozřejmě k tomu utvořit i podmínky (místo shánění místa na pracáku jít studovat - při aktivní finanční podpoře státu po dobu studia). Třeba matematika základní školy se dá učít tím způsobem, že dítě na všechno přijde v podstatě samo (nevzpomenu si, jak se ta metoda jmenuje) a učitel je jen moderátor a rádce.
2) Naučit děti obcné principy fungování věcí (ne návody, jak je používat), neučit se třídit informace, vyhledávat, efektivně využívat
3) Naučit se vytvořit informace, zformovat a vyjádřit (i pro ostatní srozumitelně) myšlenku.

K tomu bych dodal, že matiku si člověk musí započítat, aby to dostal do ruky (určitě množství spočítaných příklad), jazyk je nejlepší načíst či naposlouchat (To je ten dril, který by měl zůstat) atd.