Pritom som dodnes presvedceny, ze keby sa v tej dobe konalo referendum tak je neuspesne a rozdelenie neprejde.

A já si myslím, že by to prošlo, a podám vulgo vysvětlení:
Vy jste chtěli samostatnost (zblbnutí Slotou a spol.), ale primárně šlo o tlak na penězovod z ČR na SR. Co 14 dní nějaké schůzky, Papierničky, Milovy apod. Něco se dohodlo, Mečiar přijel domů a zase nic neplatilo.
Češi zase mínili, že "když chtějí pryč, tak ať jdou, nebudeme je muset živit". Navíc tím zmizela hranice s SSSR (SNS), zmizely východoslovenské osady, zmizely tahanice s Maďary...
Vaše garnitura chtěla furt víc a víc - no a Češi prostě v jednom okamžiku řekli OK.
Kdyby byl v roce 1992 plebiscit, myslím si, že by pro rozpad bylo v Česku více procent lidí než na Slovensku. Každopádně v obou částech republiky by šlo o nadpoloviční většinu.

---
Také jsme si (Česko) nakonec rozpadem ekonomicky dost pomohli, viz třeba nůžky kurzů slovenské a české koruny, porovnání nezaměstnanosti atd. Že je to dneska po dvaceti letech všechno jinak je mj. také důsledek míry rozkrádání státních peněz v ČR a SR a důsledek legislativních předpokladů.

Myslím si, že vztahy mezi ČR a SR, mezi Čechy a Slováky, jsou dnes možná i díky rozpadu lepší, než by třeba byly ve společném státě, plném dohadování.