Baví vás vaše práce?
Baví vás vaše práce? Občas mám pocit, že se z práce zblázním. Třeba já celé dny komunikuju s lidmi a řeším jejich malicherné problémy, připadám si skoro jak psycholog, protože při komunikaci která by mohla být v podstatě o pár slovech si často musím vyslechnout i celé rodinné příběhy a další problémy nijak nesouvisející s problémem který řešíme. Někdy si přeju aby se veškerá komunikace mohla vést třeba jen v číselných kódech pro jednotlivé problémy, aby nebyl prostor pro sračky kolem.
Pozitivum je kolektiv a peníze, ostatně pro co jiného člověk chodí do práce, takže se k tomu snažím přistupovat pragmaticky.
Jak to máte vy?
Jen jako zdroj příjmu. In fact, sere mě veškerá technika. Dostal jsem se do stavu přežranosti technologiemi a různými hejblaty. Nejraději bych šel někde do hor pást barany...
Upřímně, mám dlouhodobě obdobné pocity. A to nejsem z oboru. Tak nějak s Tebou soucítím.
Díky. Býval jsem jako /dříve/ Jack výše - ukrutný technofil a technokrat. Po tom čtvrt století, co sa hrabu v peckách a CNC mašinách, ovšem cítím, že syndrom vyhoření není pouze nějaká ubohá psychiatrická fráze. Nechápej to špatně: já své práci /snad/ rozumím a vykonávám ji zodpovědně. Mívám ale občas návaly deprese a zbytečnosti jen při pohledu na třeba procesor. Kdykoliv to jde, zdrhám do přírody, zajedu do lesa na kole, sednu na pařez a jen tak čučím do údolí. Proto ti barani
. Technologie nás všecky sežerou, sežehnou mozky, udělají z nás své otroky. Sorry za výlev, nechtěl jsem tu z toho udělat úvahu...
Šak klidně vylívej, od toho tu debaty máme.
Já strašně rád chodím do Moravskýho krasu a čučím na skály. Ty kolmý stěny jsou prostě kouzelný a uklidňující od pohledu.
Moravský kras? Příhodný název - je tam fakt krásně. Několikrát jsem tam byl, a místní přírodní scenérie ve mně zanechaly moc pěkný mentální otisk. Asi si tam v létě (pokud nějaké bude) zas zajedu. BTW: ale u nás na Valachoch je též šumně
.
Pokud budeš moct, vezmi sobě tam bicykl a projeď si Pustý žleb.
Takto nějak podobně jsem dopadl s auty.
Železné krávy nemůžu ani vidět a to jsem se tím živil přes třicet roků včetně závodních.
Dnes se o nich nehodlám nejen bavit, ale jsem i nasraný když mám do toho jen vlézt a někam jet.
Já mám dva hrozně protichůdný koníčky. Jedno je technika, hraju s tím jak v práci, tak i doma. V práci ovšem narážím na to, že už se nemám kam rozvíjet, chybí mi vidina nějaké cesty dál, tak přemýšlím o změně. Druhým z nich je skauting, vychovávám děti, jsem často v přírodě, obětuju tomu část volného času (skautští vedoucí nedostávají plat a všechny akce si platíme). To mi možná tomu syndomu vyhoření zatím brání. Navíc se rád učím, chtěl bych prostě vědět víc a umět víc.
To je tazko... bud robim to co ma bavi, takmer zadarmo (resp. uplne zadarmo :) ) alebo (zatial brigadne) zarabam prachy, ale v tomto pripade mam "stastie" na pomerne hnusne prace.
Neviem, ci sa mi raz podari dosiahnut ideal, a teda robit pracu ktora ma zmysel a ktora ma bavi a zaroven si nou slusne zarobit. Ak by som si mohol tipnut, tak by som tipoval NIE.
Mimochodom super anketa
Hlasoval jsem Ano.
Jinak uz to tu bylo receno, prace, kterou jsem delal me nebavila, pak me to uz dost stvalo, ale penize byly pekne. Ted chodim do prace rad, ale penize skoro zadne. Nejhorsi pripad je (v tom mam vlastne stesti), kdyz lidi berou malo a jeste jim to leze na nervy.