Ja jeste pred mesicem resil naprosto stejne pocity jako Ty. Prace s lidmi me vysavala a po deseti letech uz jsem toho měl po kkt, i kdyz me to slusne zivilo, zacal jsem dokonce pocitovat k zakaznikum (zvlaste tem prostodussim, kterych bylo na mensim meste vic.nez dost....) neco jako nenavist. Tak pote co jsem dostal zajimavou pracovní nabidku, zivnost jsem tedy zmenil na vedlejsi, prodejnu zavrel a jsem v zamestnaneckem pomeru + do toho podnikam jako vedlejsi cinnost. Muzu rict ze maximalni spokojenost, jednak zmena, takze porad neco noveho, pak poprve v zivote zamestnanec, takze si uzivam jistoty, výhody a posleze dovolene. Finančně jsem na tom stejne za mene casu. Uvidim, treba za 5 let mi bude zase lecos vadit a prijde cas na dalsi zmenu, nyni mi ale nic nechybi...