Fóbia z niečoho

Záleží jak je to u tebe silné. Jestli nebude od věci vyhledat specialistu...
Já mám jedinou fóbii - z výšek. Nevadí mi třeba čumět z okna ve vyšším patře, ale třeba na takové ty rozhledny na stožárech pro mobily nevylezu. Jak je takové to schodiště, kolem nic, celé je to z takové jako sítě že je vidět dolů, brrr. Byly ale časy, kdy mi to nevadilo. Teď už bych nahoru nevylezl.

Docela rozumim. Koukat z okna zadnej problem. Slanovat z rozhledny zadnej problem. Dokonce jsem lital na rogale a zadnej problem. Ale postavit se na kraj strechy a kouknout se dolu, to ne, to mi rozhodne dobre nedela. Nevim proc, ale strach z vysky mam hroznej, byt to neni ten typickej strach z vysky, vadi mi bejt nezajistenej. Zabradli, postroj nebo sedak a je mi to sumak, kocham se a zvladam skoro cokoliv, ale bez jisteni v 5 metrech nad zemi se musim strasne premahat a mam strasnej strach.

No pro mě je právě málo i to zábradlí. Třeba tohle jsem dal jen do prvního patra, dál jsem nelezl...

Ty výšky jsou takové sporné, alespoň u mě. Rozhledna mi nevadí, pouze když se dívám dolů mám takové lehké mrazení a respekt, v letadle mi nevadí absolutně výška ale pocit, že můj život závisí na někom úplně jiném než na mě a já s tím nemůžu naprosto nic dělat, kdyby se něco posralo. Ale když jsme si vyjeli s mojí na výlet na mašině na čerovky k Lidečku a vylezl jsem nahoru (po pěšině), tak ke kraji mě nikdo jinak než v leže nedostal a borci co to slézali stáli normálně u kraje, to bych fakt nedal...

To jseš na tom stejně, jako moje ségra. Nevyleze nikam, pokud vidí skrz schody. Teoreticky - pokud by pod ní byl jen papundekl, ale neviděla by skrz, bylo by to ok. Bytelné "drátěné" schody jsou nepřekonatelný problém.
Mně tohle, ačkoli vyloženě výšky nemusím, nevadí. Varhošť je naše oblíbená rozhledna a zkoušeli jsme ji i rozhoupat. Šlo to jen trochu, je bytelná.

Zajímavé je, že třeba před 10 lety mi to nevadilo. Předloni jsem se vydrápal sem a když jsem lezl dolů, tak jsem myslel, že to je moje smrt. Jednak bylo vidět durch schody, kolem nic a ještě jak foukal vítr, tak to tak divně hvízdalo. To byl můj poslední výstup na něco takového.

Tak ale ta je pěkná, to tam budeme muset zajet. To znám víc lidí, kterým by se na to lézt nechtělo... Zajímavé je, že ani moc nezáleží na výšce, jestli jsem měl s něčím problém, tak s tímhle posedem, přitom to bylo kousek nad zemí. Jenže tohle skutečně nepůsobilo dvakrát bytelně....

Velká Deštná v Orlických? Taky bych na to asi nelezl, tuplem, kdyby se to nějak kinklalo...
Tam na to si zajeď, je to ve Slavkovském lese. Pod tím vrchem (Krudum/Chrudim, 831 m) jsou odkryté základy kostela. I okolí je krásné, panenská příroda. Jen se nedá moc blízko přijet autem, je to docela procházka.

Mně obvykle výšky nevadí, například jsem v tomhle seznamu:
http://www.aecr.cz/sekretariat-stary/ODZPLST.HTM
Ale onehdy jsem vylezl sem

a jak tam jsou ty balkónky do rohu a jakoby trčí do prázdna, moc k popukání mi tam nebylo.

Hmm, na ten seznam bych se taky nekdy rad dostal. Je to peklo, bydlet 750m od prahu 26ky LKPL, koukat na nebe plny kumulu a okopavat zahradku. No, snad jednou to nejak dam do kupy a zacnu, top sportovec uz ze me asi nebude, ale aspon kolem komina by to snad slo.

Takže toto ne-e?

To raději sežeru svoje smradlavé sandály, než tohle

Jenom to vidím, tak už je šoufl

A to jsi ještě neviděl a necítil ty moje sandály

Takže tohle pro tebe taky asi nic. Synek tam lozí se mnou a kupodivu mu to nic nedělá.

Na této planetě už není moc věcí, kterých bych se bál. Možná blbců.

Být tebou okamžitě navštívím psychiatra (tedy specialistu). Sám jsem před cca před dvěma měsíci zažíval obdobné strachy, které se po čase vyvinuli v panickou úzkost. Stavy, které jsem při tom zažíval jsou nepopsatelné, protože kdo nezažil tak nepochopí o co jde. Nakonec jsem cítil úzkost tak intenzivně, že beznaněj, kterou jsem při tom pociťoval mě naprosto pohltila. I když to málokdo přizná, tak v takové okažiku podobného záchvatu ti hlavou začnou probíhat myšlenky typu, že nejjednodušší by bylo se vším skoncovat. I já tedy vyhledal specialistu, který mi předepsal přípravek Cipralex. Během prvních dvou týdnů užívání jsem se mnohdy cítil hůře než předtím, ovšem po třech týdnech se vše začalo zlepšovat a myšlenky na co by se mohlo stát kdyby... mě taky přešly. Jsi ještě v raném stádiu nemoci, takže ti radím jít okamžitě k lékaři!

Presne wolve, nedá sa ten pocit opísať no potia sa mi pri tom ruky a musím sa niečoho pevne držať, pretože ak sa pustím tak je to horšie a stále je vtedy človek v napätí čo má vplyv na zdravie, ja som busom cestoval do zahraničia 2 dni, tie dni boli pre mňa utrpením, nedokázal som zaspať pretože akonáhle som zatvoril oči, zmocnil sa ma strach... po 2 dňoch som sa cítil totálne vyčerpaný, krútila sa mi hlava, ledva som prešiel pár metrov lebo ma kývalo z jednej strany na druhú, a keď som zistil že ešte máme promenádu koniec... spal som v buse ale to už z úplnej vyčerpanosti asi 2-3 hodiny... cesta naspäť už bola lepšia...

edit: nerozumiem príčiny, lebo pred 2 rokmi mi nič nebolo

Ani já jsem ničím podobým nikdy netrpěl. Příčina může být z nervozity nebo stresu. Jakmile začneš nad vším moc přemýšlet pocítíš úzkost. Jenže zbavit se toho je velice obtížné a léčba může trvat i několik let. Nejlepším řešením je odreagováním se, ale to se snadněji řekne než udělá, protože v podvědomí stále víš, že to co momentálně děláš tak děláš proto abys nepřemýšlel nad "zbytečnostma". Ovšem největší strach máš právě ze strachu z úkosti a od toho si sám nepomůžeš k tomu už je potřeba odborník...

Nedostatek vitaminu D, chce to pravidelne se slunit, ted mas pred letem, tak hodinka kazdy den na slunicku a bude to dobry.

Slnko som už nevidel dlhú dobu, u nás furt prší budem sa snažiť byť čo najdlhšie, snáď to pomôže aj keď nie úplne ale aspoň trochu.

snáď to pomôže

Samozrejme. Nikdy nepodcenuj silu sebaklamu.

Já jsem měl fóbii, když jsem jel autobusem po téhle silnici http://goo.gl/maps/yqNSD na sedadle u okna na pravé straně a koukal dolů k moři. Občas byl kus svodidel zchumlaný a někde dole ohořelý vrak auta.

To je jasný nedostatek sexu. Najdi si holku. Kup si modrou pilulku. Be Happy!

Taky alkoholový koma by mohlo pomoct . Jednou za čas pořádnej reset a nevíš co je fobie....

Fakt rada nad zlato. Co třeba speed, ten bys mu neporadil?
Chlast na tohle fakt není dobrá léčba. Ve vší vážnosti.

Myslel jsem to trochu s nadsázkou.
Třeba na nějaký těžký deprese bych mu asi chlast nedoporučil. Na druhou stranu, pár panáků na kuráž před jízdou busem (předpokládám, že není řidič ) by mu pomoct mohlo. A pokud ne, tak uškodit asi taky ne...

Toto je zaujimava tema na debatu.
Myslim, ze mam fobiu z merania vlastneho tepu. Robi mi znacne problemy dotykat sa zapasti alebo krku (je to zaujimave, kedze odbery krvi a veci podobne mi absolutne nevadia). Ale zbavovat sa toho nechcem. Takto mam aspon istotu, ze si, bez dobreho dovodu, nic neurobim ziletkou. A to je moc fajn

- Myslím ze se to nazívà < krize úzkosti , nebo krize paniky > které se znizují pomocí léku typu Lysanxia na bázy Prazepamu.
- Príznaky jsou vetsinou, panika, úzkosti, strach z ničeho, strach ze smrti.
- Nejde o nic vázného, ale múze to znepríjemnit den, zivot.
- Zrejme trpís i depresí, která je ve vetsinē na to vázána.
TiP~ Stačí návsteva doktora a nechat si napsat náké lehčí léky na depresi a na stavy (pri) úzkosti.
Doporučil bych ti zakoupit také Magnézium.