
Setkávání po maturitě nebo vůbec po odchodu ze školy.
Jaké máte zkušenosti se svoláváním setkání bývalých spolužáků po letech? Já jsem to zkusil před deseti lety, kdy spolužák co to obvykle svolával byl zrovna zaneprázdněn, pak jsem to svolal ještě před pěti lety, další setkání by mělo být letos. A mně se už do toho nechce, myslím, že by mohl převzít štafetu někdo další.
Tak to záleží asi na tom, jaká se sešla ve třídě parta. My to děláme pravidelně po pěti letech, vloni bylo kulatých padesát. Už to přestává bejt sranda, dva chlapi na jsou vozejku, museli jsme vybrat bezbariérovou hospodu. Ale přijeli i chlapi s rajchu a z emériky.
Jak jsi napsal o tom bezbariéroovým přístupu - sory, ale tohle musím:
Dva středoškoláci mají za úkol vždy po deseti letech uspořádat třídní sraz.
Po 10ti letech rozhodli: Půjdeme ke Třem koťátkům, tam mají servírky pěkný kozy.
Po 20ti letech rozhodli: Půjdeme ke Třem koťátkům, tam mají dobré pivo.
Po 30ti letech rozhodli: Půjdeme ke Třem koťátkům, dobře tam vaří a mají i dietní jídla.
Po 40ti letech rozhodli: Půjdeme ke Třem koťátkům, je tam bezbariérový přístup.
Po 50ti letech rozhodli: Půjdeme ke Třem koťátkům, tam jsme ještě nebyli…
Jojo, loni taky padesátka, dvěma spolužákům už jsme nesli kytky na hřbitov - a teď už víme, že na příštím srazu bude minimálně o kytku víc...
My sme sice mladsi kusok, ale naposledy spoluziacka zahlasila na stretavke, ze: Pome sa kuknut najprv na cintorin, ze ci nam niekdo mediztym neumreu.
Velmi sme sa na tom smiali, ale za par rokovto uz bude mozno realita.
Naše třída má smutný rekord, první umřel o prázdninách po maturitě. Byl první v abecedě...
Final Destination?