Ale v EU o nás nerozhodují jiní. V EU můžeme ovlivňovat stejnou měrou jako ostatní. Je to stejná zastupitelská demokracie, jako v republice. U nás za tebe "také rozhodují jiní". Ti námi zvolení zástupci. To je vztah moci zákonodárné a jednotlivce. Není to tak, že o nás rozhodují jiní. Můžeme vznášet své konstruktivní návrhy, připomínky, navrhovat směrnice. Je chybou EU, že toho nevyužíváme?

Když sáhnu do nevyčerpatelné studnice tzv. Euronesmyslů, kvůli kterým tady létá vždy nejvíc vášní: Je zvláštní, že u nás skončil Tuzemský rum a v Německu se stále prodává Inländer Rum. Nebo strašné halé kolem pomazánkového másla. Jak je možné, že Němci dokázali vysvětlit (a uhájit si) že název je CELÉ SLOVNÍ SPOJENÍ a že RUM takto vytržený z kontextu není nutné rušit, protože smysl má až to celé slovní spojení? Proč to Češi nedokázali? Proč nedokázali (nebo nechtěli?) vysvětlit, že název výrobku je Pomazánkové máslo a to slovo nelze vykládat samostatně?

Narozdíl od dob ještě celkem nedávno minulých, kdy o nás opravdu rozhodovali jiní, nyní můžeme tato rozhodnutí ovlivňovat. Tedy o nás jiní nerozhodují. Je chybou EU, že těch možností nevyužíváme?