Bylo mi devatenáct, tak šupšup do armády. Nijak extra se mi tam sice nelíbilo, ale nikdo mi neubližoval, něco jsem se naučil, získal kondičku!, která je už dávno pryč. Poznal jsem lidi a místa, která bych jinak nepoznal. Vím, co je atombordel.

Na vojnu vzpomínám docela rád. Vojna udělala z chlapců chlapy. Dneska se "chlapi" vyznačují tím, že sedí u počítačů, datlují hovadiny na fejsbůku (i tady) a tím to končí. Když se něco semele, tak budou dělat revoluci akorát tak na internetu.

Na jednu stranu se říká, že to byly ztracené dva roky, ale když vidím dnešní "chlapce", tak je to ztracené všechno (čest výjimkám). A zůstanou chlapci až do důchodů. Pak je začnou úpřimně nenávidět ti nastupující "chlapci".

PS: Třeba to je něčím jiným, ale moje generace nemá takovou averzi, aroganci a nesnášenlivost ke starším lidem, jako tihle "chlapci".