Čtenářský koutek - duben.
No jo, měsíc knihy býval březen (možná ještě) je. Ale proč nevyužít akce Knihy bez DPH (pouze dnes 
) pro založení malého čtenářského koutku. Aneb co nám tento měsíc přibylo v knihovně.
Protože já jsem papírovej a nedávno jsem se doma zmínil, že je celkem nově přeložený "nějaký Waltari", tak si drahá polovička vzpomněla. Dodatečně k narozeninám (první díl) a předem k svátku (druhý díl) se mi doma objevila dvojička
Krvavá lázeň a Šťastná hvězda.
A už se na to třesu. 
Když byl zmíněn Waltari, pak klasika jako je Egypťan Sinuhet. čirou náhodnou jsem padl v knihovně na: "Případy soudce Ti. Smrt mistra v go" (Frédéric Lenormand), bohužel to van Gulik tedy rozhodně není. "Justina čili prokletí cnosti" je také hezké oddychové počtení.
Doporučuji Paula Dohertyho a jeho detektivky ze starověkého Egypta.
Máme podobný vkus
. Doherty je tak něco jak u nás Vondruška - neumí moc psát, ale louskneš to za dva dny (ale zbožňuju ho). Jestli máš rád "tajemnou dobrodružnou" historii, upři své oko vlahé na Dubella nebo Potzsche. Nebudeš zklamán. Waltari je klasika - kdo nečet, nemá právo chlastat se mnou v mé soukromé Valhalle.
Díky za typ, teď si dávám Machiavelliho Vladaře a Rozpravy. Možná vyštrachám z knihovny Tichý Don.
Moc mu ale nevěř
.
edit: A co třeba Coelho? "Alchymistu" zná asi každý, kdo se naučil číst. Ale co třeba "U řeky Piedra..." nebo "Veronika..."? "Alef"? Hustota. A co Eco? Viděli jste "Jméno růže", že? Ale kdo z vás to četl? Dosud byste nebyli veselí. "Kyvadlo" znáte kdo? "Tajemný plamen..."? "Dějiny krásy"?
Prvého autora ne, U. Eco: Jméno růže ani ne, asi to byl následek filmového zpracování, ale: "Ostrov včerejšího dne", "Baudolino". Machiavelliho "Mandragora" se čte také dobře, "Neschopnost : zlo je nové dobro" - Rob Grant - děsivý hororový výhled takřka současné EU. A spousty a spousty čehokoliv tištěného - on i brak je lepší než nic.
Dodatek: Věřit politikovi? To snad ne, ale Machiavelli měl poměrně moderní a až nebezpečné (ohledně církve a role křesťanství) názory. Je zajímavé, že už v té době byla touha po sjednocení Itálie v jednom státě - což naplnil až Garibaldi a nostalgie za slávou a mocí starověkého Říma - viz Mussolini.
Grant je Červený trpaslík
. On snad napsal i něco vážného? Mandragora je dost síla - kdo to chápe jako komedii, je magor. Machiavelli - Vladaře lousknuls? Baudolina jsem nečet, dík za echo. A souhlas - papír je papír (ač sračky, přečtu). Kindle je jenom šidítko. edit: Minulý týden jsem u popelnic našel metrový komín Ikárií a menší (půlmetrový) Exalticonů. Vypadal jsem jak homelesák kumulující papír, jak jsem to odnášel dom 
. Boha, kdo se takových skvostů zbaví?
"...Napínavý román z blízké budoucnosti, kdy celá Evropa bude pěkně spojená dokonalými zákony a neprůstřelnou ústavou, jejíž článek 13 199 říká: "Nikdo nesmí být omezen ve svém právu zastávat jakékoli pracovní místo, a důvodem odmítnutí nesmí být ani věk uchazeče, ani barva pleti, ani jeho názor či schopnosti." Ve spojené Evropě blízké budoucnosti totiž neschopnost neznamená možnost, s níž se musí počítat; neschopnost je tu povinná..." I o vážných věcech lze psát "nevážně". Je to zajímavé zpracování motivu 1984.
Kdo rád obrázky, pak pro slušňáky ISBN: 80-201-0175-6. Čtení i doprovodné diagramy celkem zajímavé.