Hlavu vzhůru. Znám to a je to hodně blbý pocit. Vidět ten shluk buněk narůstat, těšit se a najednou ze dne na den nic, prázdnota.
Ber to z tý lepší stránky, prostě zafungoval přirozený ochranný reflex přírody, žádný vousatý páprda na obláčku. Něco v zárodku skočilo na špatnou kolej a tak, než aby se narodil poškozený, dopadlo to takhle. Až se otřepete, čas potomka ještě přijde.
Ten náš už tu 11 let běhá.