rodič je za dítě odpovědný do osmnácti let. Průser dítěte je průser pro rodiče.
Proto právě říkám že podle zákonů děti nemají žádnou svobodu a tohle je právě ta chyba.
Jak se asi může člověk cítit když je za něj někdo zodpovědný jako za svýho psa?
Akorát že psa může utratit a dítě ne. V tom je jediný rozdíl.

Tak já sem často tu výchovu viděl jako monolog velitele a podřízeného. Často i u svojí holky.

A ti co vychází se svými rodiči dobře, nejsou to náhodou šprti, kterým jde jen o dobré známky a kariéru? A kteří zábavu prostě ignorují protože uvěřili rodičům že kariéra je důležitější? Tam bych to pochopil, protože pak mají stejný názor jako rodiče. Ale když bude mít dítě jiný názor, tak už to bude mít těžší ho prosadit.