Jo tak takhle. Takže tobě by šlo víc o to "co je prospěšné do budoucna"? než to co je prospěšné pro děti teď? Jenže v budoucnu už s tebou tvoje děti nebudou žít, už je nebudeš mít rád, už vlastně to budou dospělí se kterýma nebudeš mít moc společného. Já to nechápu proč rodiče myslí víc na budoucnost než na přítomnost svých dětí? Dospělý už má žít jen ze vzpomínek na dětství, a když ty budou co nejlepší, tak bude naco vzpomínat. A když ne, tak to bude muset dohánět v dospělosti, a to už je asi stejně pozdě.

To já sem si tenkrát taky pořád říkal (znal sem to od rodičů): udělej školu,to je nejdůležitější. A teď sem dospělý, sem bývalý šprt, a díky tomu mám gymnázium, a díky tomu neumím žádné pořádné řemeslo a nevím co bych mohl dělat za práci.