Díky za podporu, alespoň někdo chápe, co se tu snažím vysvětlit.
Četl jsem teď zajímavý článek (spíš krátkou reportáž) v Respektu minulého týdne ze školy v Anglickém Leicesteru. Většina jejích žáků tvoří přistěhovalci, mají ohromný úspěch v jejich vzdělávání a spousta dětí pak pokračuje na vysokou. Reportáž mimo jiné ukazuje cikánskou rodinu ze Slovenska (respektive jejich syna), která odešla z bídných podmínek. Na Slovensku totálně bez šance dostat se z marastu, dnes jejich syn míří na vejšku, chodí na kroužek Army Cadets a rád by se stal učitelem tělocviku. Kde tedy děláme chybu my, když tam to evidentně jde.
Vypíchnu pár zajímavostí:
Přísně dbají na docházku, když nějaké dítě nepřijde neohlášeně do školy, asistent (pro každou komunitu někdo, kdo se s nimi domluví i v jejich rodném jazyce - ano, to jsou ti asistenti, do kterých se prý zbytečně cpou peníze) okamžitě volá, co se stalo a jsou ochotni pro dítě dojet.
V anglii mají páky, jak si školní docházku vymoci. Rodičům, kteří nechtějí posílat dítě do školy hrozí pokuty (ano, ne snížení dávek, okamžité pokuty), které začínají na šedesáti librách a mohou se vyšplhat až na 2500.
S každým dítětěm pracují individuálně, učitelé znají jejich rodinné prostředí a kulturní návyky.
Umí děti (i jejich rodiče) motivovat k úspěchu (chválí než trestají - ale to už věděl Komenský).
A ejhle, ono to funguje. Rodiče, mohou být třeba i negramotní, tak bez těžkého břemene pověsti ve společnosti (cikán) víc dbají na to, aby jejich dítě dosáhlo na co nejlepší vzdělání. A oni, a ani jejich děti se na Slovensko nikdy nechtějí vrátit. Což je myslím pro Slovensko docela škoda.

Odkaz na článek, kdyby někdo chtěl investovat 15 Korun, aby si článek přečetl. Jinak samozřejmě v tištěném nebo jiném respektu z minulého týdne.