Zase jsme u toho zobecňování a paušalizování.
Můj kamarád je dva a půl roku po těžké autonehodě (měl to docela nahnuté), je celý pošroubovaný, chodí o berlích. Pořád je v léčení a nedávno dostal invalidní důchod (25ti letý kluk ). Všechno se jakš takš lepší, ale v levé noze má něco s nervy (doktoři zatím nepřišli na to co a kde), jestli špatně srostená kost nebo kterého čerta, nevím, no a při sezení nebo ležení mu vystřeluje bolest až mezi lopatky, jsou dny, kdy nemůže vůbec spát a chodí po bytě. Poslali ho do lázní (opravdu nevím jaká specializace) a tři týdny tam absolvoval různé procedůry. Po návratu domů byl 3 měsíce klid a bolest ustala, pak to začalo znova. Teď se vrátil z lázní po druhé (je to měsíc) a zatím dobré. A teď se ptám, z čeho by si tak asi měl platit 3 týdny lázní jednou za 4 měsíce a hlavně PROČ? Ano, život mu to neohrožuje, ale abych to bral tak, "no co, nechcípáš, tak pokud nechceš aby tě haksna bolela, nejlépe podávej sportku, nebo si vem půjčku a pokud ne, tak život ti to neohrožuje, tak to prostě vydrž", mi přijde jako hyenismus... Tady mi ty lázně ze společného eráru přijdou více než na místě.

Někdy jsi navýsost sociální, že by člověk až slzu uronil, jak je to "dojemné" a z toho se chováš jako sobec, kterému je zatěžko někomu ulevit od bolesti, protože na bolest se nechcípá... Opravdu nechápu.