Mnozí víte, že dělám profi dabing pro různé společnosti. K tomu tématu tedy bych řekl, že někdy je problém starý dabing najít - obvykle bývá na samostatném pásu (vysílá se z "dvoupásu"). Někdy jde o politiku televizní stanice. Jedna jistá televize prostě z principu nevezme dabing z druhé neméně jisté televize, protože buď se nesnáší nebo nebude prostě platit konkurenci. Někdy zase ta neméně jistá televize dabing prostě neprodá a udělá dlouhý nos. Práva na filmy se totiž kupují přímo od distributora, který však s dabošem nemá obvykle nic společného. A v neposlední řadě jde o kšeft - přeci za to můžu dostat zaplaceno, tak se cpu, abych to znova daboval .
Co se týče různého překladu: Jednak deset překladatelů když přeloží stejnou větu, každý to přeloží česky jinak. Větší odlišnosti vzniknou, když se surový přeložený text upravuje takzvaně "do huby". Dobrému dabingu sedí délka vět a dabér nežužlá ještě větu, když má herec zavřenou tlamu. Ovšem výbornému dabingu (já prosím) sedí ještě retnice a vokály. Je samozřejmě vidět, když herec je v detailu s hlavou před dvacetimetrové plátno a řekne "Á" když herec zrovna povídá v originále "B" nebo "P". Dívejte se do zrcadla a řekněte "Dáma" nebo "Paní". Obojí můžeme použít v jedné a téže scéně. U dobrého dabingu se musí shodovat vokál (samohláska) a retnice s originálem a pak teprve vnímáte dabing jako požitek. Dnešní dabování "fofrem aby to bylo", na to většinou kašle. Též je problém ve studiu (hlasatelně). Jistá dabingová společnost má mizernou hlasatelnu, takže záběry z džungle znějí jak v kostele nebo tělocvičně. To už má být úkolem zvukového mistra, aby správně reagoval na prostředí a míchal zadní mikrofon s předním. Ovšem když má hlasatelna echo jako kráva, těžko něco zmůže i deset zvukových mistrů.
Na závěr perlička: Viděl jsem vrchol umění dabingu, v německé verzi E.T. Tam na větu "E.T. fone home" narvali Němci Ítýmu do držky větu (neumím Německy, tak to píšu jak jsem slyšel): "E.T. telefonírn nacht cu haus"