
Zase rýma
Zas mám rýmu. Nejradši bych se na to vyprdnul. Ale musím to nějak přežít, nejhorší jsou první dva dny. Ani nevím, jak a kde jsem to lapnul, do hospody jsem jel poctivě autobusem, zpátky mě dovezli autem. A ještě k tomu s tím musím chodit do práce. No alespoň na nikoho neprskám.
Rýmu nějak přežiju, nažeru se patáků, který mi stejně nepomůžou, a hurá do práce.
Mnohem víc mám strach o lidi kolem sebe, aby byli v pohodě.
Synek si teď prožil čtyřicítky horečky, nic moc, no.
Já se snažím s děckama moc nemuchlat, bo stačí trocha a budou taky soplit. A to je pak žůžo dobrodrůžo, když se v noci dusí soplama a budí se s řevem. Ono to celý počasí je debilní, ani zima, ani teplo, jen hnusný, studený vlhko.
Autem s houkačkou na střeše a na záchytku?
Obyčejná ochcávka bez majáků, jeden kolega poctivě vydržel celej večer na čajích.