Ja vychazim z toho, ze hranice nejsou, respektive hranice poznani je jen v urcitem case, jak cas plyne, clovek stale vi vic a stale mene muze svadet na boha, respektive buh je to co nezname, ale jak to pozname, razem tam neni. Samozrejme, ze poznani nastoluje dalsi otazky a za nimi muzeme videt boha, ale prijde cas, kdy ty otazky zodpovime a zase tam buh nebude.