Podobné je to u Heinleina, ale on je prostě asi jen nevyrovnaný. A spíš brát jeho ranné věci, nebo tak někde ze středu tvorby.: Domeček jako klícka, Sirotci oblohy, Zelené pahorky Země... všechno ze čtyřicátých let. Vládci loutek - 1951, Dveře do léta - 1956, Měsíc je drsná milenka - 1965. Jo a nesmí to být dlouhý, Heinlein asi nesmí být placený od písmenka, jako třeba King. .
A pak si namlsanej koupím Friday a Job. Friday jsem snad nějak prokousal, nebo jsem to nedočetl, já už ani nevím. Prostě to bylo... já ani nevím jaký to bylo a jestli jsem to dočetl. A Job mě vyloženě nasral, možná se to lidem líbilo, ale já skončil asi ve třetině s tím, že "přece od tebe ty debile nemusím číst všechno jen proto, že se jmenuješ Heinlein a ty svý stařecký frustrace sis mohl nechat pro sebe". Anebo to u těch dvou knížek bylo obráceně, nudil Job a nasrala Friday. V každým případě vím, že předdůchodový Heinlein není pro mě.

Toto jest moje subjektivní zhodnocení a kdokoli to samozřejmě může mít jinak.