Moc v rukou korporací, nebo moc v rukou zkorumpovaného státu - vždyť v tom není rozdíl.
To, že na něco nejsou lidi na potřebné intelekuální úrovni je příznačný, opakující se argument. Už jsem ho slyšel před - chvilka počítání - třiatřiceti lety. V souvislosti s tím, jak sověti zkoušeli ve vybraných lokalitách reálný komunismus podle hesla "Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb". Vždy vše rozebrali okamžitě do mrtě, potřeba reálná nereálná. Přestože věděli, že toho bude stále dostatek.
Vždycky, když nějaký socioprojekt nevyjde, skončí to konstatováním, že lidi nebyli/nejsou na dostatečné intelektuální úrovni. Zvláštní, že se nekonstatuje, že ten projekt byl prostě na hovno. Jestli u toho řešení vidíš i ty, že na něj nebudou lidi intelektuálně na výši, tak ti nerad sděluji, že reálně je na hovno.
Žít se musí s lidmi takovými, jací jsou...

Pokud chceš omezit moc korporací, nakupuj stříbro, zlato, drahé šutry a zbraně s municí. Korporace jsou svázány se státy a až to začne padat, bude padat obojí.
Nebo jim nedej možnost, nechat se krýt státy.

Jinak - ne, nemám žádný spásný projekt.

Ačkoli... aby nebyla nuda, že:
Existuje jedna teorie, že za existenci států jako takových může ŘKC. Že dějiny cca před 1350 LP jsou napsány mnichy ŘKC. Že Řím jako takový neexistoval atp. Že ŘKC si novými dějinami historicky zajistila vlastnictví evropských latifundií (donace, mnoho z nich prokázaných jako falešné už v osmnáctém století). Že ŘKC po globálních katastrofách v první polovině čtrnáctého století (a předtím někdy v desátém století) donacemi a novou historií fakticky vyvlastnila původní obyvatele tak, jak novousedlíci v Americe indiány. Že mniši ŘKC napsali nové jazyky (ty naše, evropské) a zainteresovaní si rozdělili Evropu a lid, kterému vnutili nový jazyk (ve vyhlazené Evropě po globální katastrofě to nemusel být takový problém, jak se zdá).
A že původní obyvatelstvo, před globálkou, žilo v podstatě v ancapu. Takže až se to tu posere pořádně, tak třeba zase v tom ancapu budeme moci žít.

A už končím, bylo toho dost.