Problem je stale stejny, at uz je to zakladni prijem, at uz je to pracovni doba a nesmyslna prace, stale je to o tom, ze zmen je potreba udelat hodne a nejlepe najednou a to je v nejak zabehnuty spolecnosti problem.

Ono ja jsem treba soudnej a vidim, ze moje prace je castecne zbytecna a hned bych ji nejradsi prestal delat, ale pak tu mas skupiny lidi, jejichz prace je uplne zbytecna, ale dostavaji za ni tak moc zaplaceno, ze oni pokud je zrovna nestve ze delaji neco zbytecneho, tak se takove prace nebudou chtit dobrovolne zbavit. Pak mas lidi, kteri treba v praci jenom delaji jako ze pracuji, praci predstiraji, ale zase sami dobrovolne to zmenit nebudou chtit, ikdyz vedi,ze to je na hovno, protoze maji strach, ze vlastne nic co by bylo ku prospechu neumi. No a mas taky lidi, kteri presto, ze delaji tu nejzbytecnejsi praci, ktera nevytvari vubec nic, tak si mysli, ze bez jejich "prace" by se svet polozil a ze jejich prace je dulezita.

Otazka teda je, zda je realne neco zmenit bez nejake revoluce, ke ktere si myslim, ze ma spolecnost zatim stale daleko - to je na desitky mozna nekolik set let. Nebo zacit po malych krocich, treba zakonnou pracovni dobu nastavit z dnesnich 8 hodin denne na 6 hodin denne. Otazka je do jake miry lide budou toto dodrzovat a zda-li nebudou pracovat jeste dals hodiny navic. Vem si ze uz dneska, aby zaplatili mladi lide hypoteku, tak kolikrat delaji i treba 12 hodin denne a zakonnou pracovni dobu prekracuji, a co na tom, ze je to prace zbytecna, oni nechteji skoncit pod mostem a tak to delat musi.