Nemyslím si, že to někde funguje - stále bude někdo, kdo potřebuje pomoc druhých. Někdo, kdo je z nějakého důvodu nemohoucí. Přece nenecháme slepé chcípnout hlady jen proto, že nevidí. Problém je ale v tom, že my už podporujeme i ty, kteří nejsou slepí a nemohoucí, jen neschopní a nesnažící se. A to je špatně. V našem státě pobírá nějakou sociální dávku více, než polovina populace. A to je taky špatně. Podívej, dělal jsem s mentálně postiženými - ti lidé si mnohdy nedojdou ani na záchod, čili po nich těžko můžeš chtít, aby se o sebe postarali. Nemám problém, aby žili taky z mých peněz. Ale proč musím někoho sponzorovat jen proto, že vyšel ze šesté třídy a ńikdo ho nechce zaměstnat? Je přece naprosto logické, že peníze, které vydělám, chci investovat do svých dětí a ne do těch jeho.