Absolvoval jsem dva roky ZVS v létech 1975-77. V té době se z toho moc vyvlíknout nedalo. Na vojně jsem absolvoval ŠDZ (škola pro důstojníky v záloze) něco jako PŠ (poddůstojnická škola). ŠDZ trvala 10 měsíců a PŠ 5 měsíců. Na vojnu ani nenadávám a ani jsem si jí nezamiloval. Něco dala něco vzala. Nebýt idiota velitele praporu druhým rokem tak bych asi vzpomínal v lepším duchu. Velitel praporu byl zloděj, který okrádal vojáky celého praporu a současně byl poslancem okresního národního výboru, kterého jsme museli na vojně manifestačně volit. Všichni ostatní vojáci při cvičení dostávali přídavky (tatranky, pomeranče, KáDéčka a jiné pochutiny) jen na našem praporu nic. Pak jsem zjistili, že všechno lifroval domů a ještě nás třeba nutil dělat pořadovou přípravu v neděli odpoledne. Prostě hajzl všech hajzlů. Byl schopen přijít v pátek odpoledne a nechat překopat všechny služby (směna v kuchyni, stráž, všechny dozorčí), jen aby měl dva zedníky na sobotu a neděli, kteří pro něj pracovali na jeho rodném domě. Těm jeho paní vařila guláš z KáDéčka a k zapití džus z nakradených pomerančů. Živě si pamatuji jak si nechal v kasárnách svařit stožár na televizní anténu, aby se mohl koukat na televizi z Vídně. Ten stožár byl tak velký že nešel odvézt naší Tatrou 111 a vojáci ho museli k němu dopravit přes plot. Stožár stěhovalo 2 x 8 vojáků, aby se mohli střídat v nesení. Ten jeho teror nás poddůstojníky spojoval a tak jsme třeba v neděli odpoledne poslouchali Hlas Ameriky kde byla hodinová diskotéka a nikdo to nebonznul.