V paneláku je slyšet všechno. Mě to tak nepřijde, já tam trávím celý život, tak pokud se na to nezaměřím, tak to nevnímám (ani mě hluk z chodby nevyprovokuje k tomu, abych šel ke kukátku). Stejně jako některé zdroje zvuků v okolí. Máme třeba v blízkosti střelnici, takže zvuky výstřelů, i když je to celkem daleko, se nesou až k nám (v době po ukončení lock-downu to bylo obzvlášť intenzivní, jak všichni doháněli zmeškané střelby). V podobných místech býval tankodrom (od té doby se tam plánuje spousta věcí od třídírny odpadů (pardon, logistického odpadového centra) přes bytové domy a obchodní zóny po nějaká hřiště; nevím, proč tam nemůže zůstat příroda) i ten byl slyšet. Těžko můžu srovnávat, to že je všechno slyšet (z baráku i z ulice, občas jsou slyšet i vlaky a to je sakra daleko) beru jako standard. Možná staré domy s metrovými zdmi jsou na tom lépe.
Znal jsem člověka, který se na stará kolena přestěhoval do paneláku (dům s pečovatelskou službou) a dočista se z toho zbláznil (včetně hospitalizace, pak se to snad řešilo ambulatntně, ale nějakou dobu byl hospitalizovaný), nedal si vysvětlit, že to nejsou marťani, co ho jdou unést (nebo co to mělo být), ale že v tom baráku, kde je na dlouhé chodbě strašně moc pokojů, je všechno slyšet.