Blbější určitě nejsou. Jsou ale (z pohledu našince) jiní. Mimořádně ochotní - stačí někde "zabloudit", koukat do mapy, dnes máš u sebe někoho, kdo ti chce pomoci. S vnučkou jsme jeli na výlet do downtownu, krutě se nám vymstila improvizace v MHD, najednou jsme jeli nějakou "divnou čtvrtí", kde kromě nás byli v autobuse už snad jen černí dealeři heráku (alespoň tak mi to podle jejich vzhledu, s nasazenými kapucemi, připadalo). S jedním jsem se dal do řeči (..opravdu nevypadal "dobře", v Praze bych takového obešel na druhou stranu ulice..), velmi ochotně nás navigoval kde vystoupit (vystoupil s námi) a navedl nás na tu správnou trasu. Doma bylo pozdvižení, dcera ani zeť v té čtvrti nikdy nebyli a "prý by se tam neodvážili ani ve dne"

--
Myslel jsem si vždycky totéž: tlustí a blbí. První cesta tam a okamžité zjištění: my, Češi a Moraváci, jsme v průměru mnohem větší prdeláči než oni. Ano, dá se narazit na super-bachrála. Ale kdybys zvážil 100 náhodně vybraných Čechů a Američanů (či jejich manželek), převážili bychom je