Vakcíny mRNA totiž podle těchto zjištění způsobí, že část vyrobených antigenů se spojí dohromady s touto virovou náloží v těle a tím vzniknou superviry, které začnou napadat všechny buňky, včetně těch, které si již vytvořily nějakou imunitu. Lékaři proto upozorňují, že syndrom ADE hrozí především po druhé dávce, kdy člověk již má imunizované buňky z určité části, ale po druhé dávce můžou superviry začít tyto imunní buňky cíleně napadat. Aby totiž syndrom propukl u člověka, musí mít v těle vytvořené imunitní fagocyty, které vznikají teprve při imunitní reakci organismu. Dokud tedy člověk imunitu nemá, nemůže se u něho syndrom ADE rozvinout.
Fagocyty mají viry likvidovat, ale v případě virů spojených s antigenem dochází ke vzniku superviru
Jakmile tedy člověk nějakou imunitu na virus má, protože třeba prodělal nemoc přirozenou cestou, potom spadá do rizikové skupiny s možným propuknutím syndromu ADE po aplikaci mRNA vakcíny. Buňky totiž začnou produkovat mRNA antigeny, které se budou napojovat na viry a společně pronikat do již imunizovaných buněk vytvořených po první dávce vakcíny. Antivirové protilátky totiž podporují virovou infekci cílových imunitních buněk využíváním fagocytické FcyR nebo dráhy tzv. komplementu. Proces fagocytózy je obvykle doprovázen degradací viru, avšak pokud virus není neutralizován (buď kvůli nízké afinitní vazbě nebo cílení na non-neutralizující epitop), vazba protilátky může vést k úniku viru, a proto ke zvýšené infekci. Fagocytóza tedy může paradoxně způsobit ještě větší replikaci viru s následnou smrtí imunitních buněk.

Virus tak „klame“ proces fagocytózy imunitních buněk a používá protilátky hostitele jako trojského koně. Syndrom ADE může nastat kvůli non-neutralizační charakteristice protilátky, která váže virové epitopy, které jsou jiné než ty, které se účastní připojení a vstupu do hostitelské buňky. Syndrom ADE může také nastat v důsledku přítomnosti sub-neutralizujících koncentrací protilátek (vazba na virové epitopy pod prahovou hodnotou pro neutralizaci). Kromě toho lze vyvolat syndrom ADE, když je síla interakce na ose protilátka-antigen pod určitou prahovou hodnotou.
Tento jev může proto vést ke zvýšení infekčnosti virů i vyšší virulenci. Viry, které mohou způsobit syndrom ADE, často sdílejí některé společné rysy, jako je antigenní rozmanitost, schopnost replikace a stanovení perzistence v imunitních buňkách. K syndromu ADE může dojít během vývoje primární nebo sekundární virové infekce, anebo po vakcinaci s následnou rozvinutou virovou infekcí, která získá super-schopnosti, vysokou nakažlivost a schopnost likvidovat imunitu v těle, nejen ji oslabovat, jako to dělá virus HIV.