Psi nejspis poznaji, ze se jich boji a tak na nej utoci. Dokud se jich bude bat, tak se to asi nezlepsi. (Jo, je to tak trochu zacarovany kruh)

Strach se da poznat na dalku, stejne jako jistota. Z postoje, z pohybu, z pachu (psi maji dobry cuch), ze spousty dalsich drobnosti. Mimoslovni komunikace funguje docela dobre i bez magie, i kdyz ruzni lide (a zvirata) jsou ruzne vnimavi.

Ja se psy problem nemam, mam je rad a oni me respektuji.

Ale taky je to v tom, ze proste VIM, ze ja jsem ten VETSI pes a ze je to bez diskuze. Ze pokud ten pes zautoci, tak ho klidne treba i zabiju, protoze na to mam jak psychicky, tak fyzicky a ten pes VI, ze ja to vim a ze vim, ze i on to vi a tak ho to proste ani nenapadne zkouset. Takze vychazime dobre a neni spor o vzajemnem postaveni.

(Mimochodem tohle velice dobre funguje i na nejruznejsi existence na kraji polecnosti, pro ktere je odhad postaveni opravdu kritickou dovednosti a velice dobre vi, na koho si dovolit muzou (a taky vetsinou dovoli) a na koho urcite ne.)