Je mi jasný, že by iPhona neodmítli, ale moje děcka jsou relativně realistický, pokud jde o jejich přání. Bavíme se s nimi o tom, kolik co stojí a jaký jsou naše možnosti - tím myslím i provoz domácnosti a služeb, aby si uvědomili, co mají a že ani to není u každýho samozřejmost. Já a moje žena nejsme zrovna materialisticky založení, nepořizujeme si hogofogo věci, abychom dělali dojem na sousedy (i auto mám obyčejný), děcka to vidí a asi i kopírují. Spíš chtějí věci pro sebe k užitku, než k chlubení. Samozřejmě jim však nepořizuji odpad, aby synátoři nebyli na druhém konci sociálního spektra, to nechci ani já (lidově řečeno - aby nebyli za socky). Ale též odsuzujeme pozérství, kdy si někteří lidé hrají na něco, co nejsou.
Jak vzpomněl HPET, kluci jsou hudebně nadaní. Ten mladší si přál vloni k Vánocům novou kytaru. Jako mohl si přát iPhona, vyšlo by to na stejný prachy, ale taky kluk ví, jaký jsou naše hodnoty a že by tím nezískal nic navíc, než v současné době má. Jen ten "sociální status", ale dělat dojem na pitomce ve škole? S rizikem, že mu ho někdo čmajzne, rozbije, nebo ztratí?
Starší kluk byl celý léto se mnou v práci na brigádě. Těšil se, že si za vydělaný peníze zajde na pár koncertů a koupí si.... nový kytarový kombo!

Než iPhone, tak kluci ocení jinou věc - telefonní tarif s neomezenými daty a Spotify k tomu.

ked vytasis nieco premiove na stol a zoznes obdiv kolektivu.

Tohle je strašně prchavá a jednorázová záležitost. A hlavně - jestli někdo obdivuje/oceňuje vlastnictví iPhone, je prostý debil a nemá cenu s takovým tvorem udržovat bližší vztahy. I tohle vštěpuji děckám do hlavy, že machrování za prachy rodičů je ubohost.