Zde je to vysvětleno - Exploze v Bejrútu: Jak mohlo „hnojivo“ nadělat tak obrovské škody?

Dusičnan amonný sám o sobě vlastně nehoří. Ale je to výtečný zdroj kyslíku, který mocně urychluje spalování dalších materiálů. A také není úplně stabilní. Za dost vysoké teploty dochází k velmi explozivnímu rozkladu ledku amonného na oxid dusný a vodu nebo na dusík, kyslík a vodu. Vzniklé plyny se explozivně uvolňují.
...
Odpálit takovou explozi není snadné. Odhozená cigareta by na to rozhodně nestačila. ... Na zveřejněných záběrech je patrný požár, který vypukl v sousedství skladu s ledkem. Hořela tam nejspíše i pyrotechnika. Požár se rozšířil na sklad s ledkem a následně došlo ke katastrofě, která vymazala ze světa i hasiče, zasahující u požáru s pyrotechnikou. V explozi vzniklo také množství hnědočerveně zbarveného oxidu dusičitého.
...
Svět také zažil několik brutálních explozí podobného rozsahu jako v Bejrútu. Jednou z nejničivějších byla katastrofa v americkém přístavu Port of Texas City, v zálivu Galveston Bay. V roce 1947 došlo k požáru na parníku Grancamp, který byl naložený asi 2 300 tunami ledku amonného. Nebyly tam žádné zbraně a rozhodně nic jaderného a přesto požár rozdmýchal děsivou explozi ledku, s následnými požáry a výbuchy v přístavu. Katastrofa si vyžádala 581 mrtvých a více než 5 tisíc zraněných. Podobnost s explozí v Bejrútu je až zarážející.