Když to začalo a o rouškách se ještě nemluvilo a já si to vzal do Makra a byl jsem za exota a pokladní říká, že na co to mám, že mi to nepomůže. Řekl jsem jí, že to mám jako dárek pro ni, abych ji nezaplival, protože jsem nachlazen. Tak už se pak soustředila na práci. Všechno je o lidech. Je třeba komunikovat, mluvit, nechat mluvit, poslouchat. A naopak. Myslím, že až se to přežene. Tedy pokud se to přežene, že spousta lidí u těch roušek zůstane. Třeba i jen přes chřipkové bdobí. Že se stane nějakým nepsaným pravidlem, že nachlazení, nebo nemocní prskači to prostě budou nosit automaticky, pokud půjdou někam mezi lidi. A že tito na ně nebudou čumět jak na exoty.