No, takhle to mas v podstate se vsemi pribehy. Ma to nejaky zacatek, nejaky dej a nejaky konec. Kdyby to nemelo konec, tak se proste neuzavre ten hlavni motiv, okolo ktereho se to toci a divak/ctenar se nedozvi, jak to dopadlo, coz vetsinou neni dobre.
Nektere maji pokracovani (sezony, "XY po 20 letech" a tak), ktere zase maji typickou konstrukci - uvod, dej, zaver. Nektere to takhle maji prakticky v kazde dile, "prijezd do noveho mesta/dobrodruzstvi/itezstvi ci prohra / odjezd". Ale proste vetsina del ma ty tri hlavni casti, protoze se to proste osvedcilo a osvedcuje.

Ja davam prednost serialum, ktere uz uzavrene jsou, protoze pak je muzu sledovat od zacatku do konce. A kdyz jsou dobre, tak klidne i znova. A znova. A vickrat (nektere jsem videl vic jak 10x, nektere filmy vic jak 40x a rad se na ne podivam zas.)

Jasne, ze kdyz je to dobre, tak je cloveku lito, ze to uz skoncilo, ale na druhou stranu kdyz je to dobre a pak to zacnou nastavovat jen aby to neskoncilo, tak to vetsinou dobre byt proste prestane. Proto vetsina pohadek konci nejakym lokalnim rozuzlenim "a pak zili stastne az do smrti" (jasne, treba Romeo a Julie, ze ano).

A jaky zanr se ti libi je celkem tvoje vec - ja mam mezi oblibenyma dobrodruznyma treba Slayers a az po letech jsem se dozvedel, ze cilovka mely byt japonske skolacky ^v^ Me se libi, tak si tim hlavu nelamu. Stejne tak se mi libi treba JinRoh, ktery jako fakt neni pro deti (vyznenim, nemyslim si, ze by tam nejaka nahota hrala roli, pokud se tam vubec objevila. A kdyz je zaver udelany dobre, tak casto to v podstate neni mozne rozumne natahnout.)