Jak co a jak kdy.

Nedůležité věci je dobré zapomínat. Zapomenout věc, která proběhla by mi vadila méně než zapomenout na něco, co mám udělat, proto si důležité věci píšu do Outlooku a do budíku v mobilu (abych nezapomněl na tabletky).

Že zaměstnanci zapomenou něco někde, to je o jejich přístupu k práci (serou na to, není to jejich). Neboj se, že kdyby kamera byla jejich, že by si nevzpomněli.

Já si třeba nepamatuji jména mnoha spolužáků ze ZDŠ, gymplu, VŠ. Kontakty neudržuji, tak se prostě vypařili. Z vojny si pamatuji snad jen 2, 3 (a u dvou jen "nick"). Lampasáka jen jednoho, svého velitele praporu, kterému jsem dělal písaře, ten byl nedávno na Slovensku jedním z nejvyšších vojenských představitelů.

Občas se mi stává, že se vracím, zda jsem zamknul nebo zhasl :)