Já zastávám názor, že děcko je ještě hloupý, jedná více emotivně, než rozumově a pokud selže běžná domluva, je třeba zaútočit na jeho podvědomí, kde bolest, jakožto stimulant, je velmi účinná. Dítě objevuje svět okolo sebe a testuje jeho fungování. Pokud nemá dost rozumu na rozpoznání hranic toho co může a co ne, je třeba tyto mantinely zafixovat do zmíněného podvědomí. Asi jako když se spálí o žehličku, příště už si dá pozor.
Svým lotrům občas dám na zadek, pokud jim nestačí ani několikerý důrazný varování, nebo rychlej lupanec za ucho, pokud vypustí z huby něco obzvláště drzýho.

Ve škole jsme taky dostávali, když jsme si to vykoledovali.

Jedno biblické přísloví:

Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.

A jedna slovenská básnička:
Ohýbaj ma mamko, dokud som já Janko.
Až já budu Jano, neohneš ma mamo!

Výchovný výprask je model ověřený tisíci roky, tyto sociální pokusy se lidstvu vymstí.