Teď jsi mi připomněl situaci co se mi stala... Holka, měla tuším 27? No nějak tak věkem, 30cítka byla na spadnutí. Hned v první hodině konverzace padlo že hledá kluka na vážný vztah, že s ním nebude spát dokud s ním nebude chodit, že sním si představuje chození po 10tém rande. Poté že si představuje děti asi po půl roce chození (protože chce děti a kvůli věku nemá moc času, pokud kluk nebude chtít děti tak nemá cenu se s ním ani bavit). Dále že jak je to s bydlením. No, prostě bydlela asi 30km od mého bydliště, kde já to mám ještě 11km do práce a její představa je taková že se kluk musí nastěhovat k ní a dojíždět do práce prý mohu klidně z tama. A že nechce bydlet v domě ale v bytě, že by nikdy do domu nešla. :D Tak jsem jí říkal že je zajímavé jak to má vymyšlené ale že si myslím že vztah je tak trochu o kompromisu a že by ve vztahu dva lidi měli každý udělat nějaký ústupek aby byli oba spokojení.
Bylo mi tedy řečeno že ona samozřejmě ráda udělá kompromis ale pokud se jí kluk bude líbit tak s ní po 10ti rande musí chodit pokud se jí líbit nebude tak se s ním ani nehodlá kamarádit. Musí chtít děti a svadbu po půl roce a musí se bezpodmínečně přestěhovat k ní do bytu, přes to vlak prostě nejede.... :D Tak jsem jí oznámil že pokud takto bude uhánět kluky tak asi moc nepochodí načež jsem byl osočen že jsem debil a že ona nemá čas na romantiku protože nechce aby jí ujel vlak s dětmi atd atd atd....

No prostě exotika. Tuším že dokonce hned v první větě co napsala bylo jestli chci děti že ona jo a docela a že pokud já ne tak nemá cenu dále komunikovat. :D