...tenkrát zněla jeho hlavní myšlenka zcela přirozeně a pravdivě. Hovořil o velkých rozdílech v bohatství různých zemí, které vyvolávají závist, ta vede ke konfliktu, a teď, když máme atomové zbraně, stačí jedna válka a jsme všichni ztraceni. Z toho plyne, že jediným východiskem je usilovat o mír tím, že se postaráme, aby rozdíly v bohatství jednotlivých zemí nebyly tak velké. A protože my ve Spojených státech jsme bohatí, měli bychom se skoro všeho vzdát ve prospěch ostatních zemí, aby měli všichni stejně. Každý mu naslouchal a všichni jsme byli plni pocitů sebeobětování a říkali jsme si, že tohle bychom měli udělat.
Ale cestou domů se mi vrátil rozum.
Druhého dne jeden z členů naší sekce řekl: „Myslím, že ten včerejší projev byl tak pěkný, že bychom ho měli odhlasovat jako poselství naší konference."
Rozhovořil jsem se o tom, že myšlenka o rovnoměrném rozdělení všeho je založena na teorii, že na světě je pouze určité množství věcí, a především že jsme je nějakým způsobem chudším zemím vzali, a proto bychom jim je měli vrátit. Ale tato teorie nebere v úvahu pravé důvody, proč vznikly rozdíly mezi jednotlivými zeměmi - například vznik nových technologií na výrobu potravin, vývoj strojních zařízení na výrobu potravin a další věci a skutečnost, že tohle všechno vyžaduje koncentraci kapitálu. Důležité nejsou věci samy, ale schopnost je vyrábět....

RICHARD P. FEYNMAN: To nemyslíte vážně, pane Feynmane!