
Skloňování příjmení
Dejme tomu, že se někdo jmenuje Josef Sova, nebo Josef Pták. Jak byste ho korektně oslovili? Setkávám se s oběma způsoby. Pane Sova, pane Pták, nebo také pane Sovo, pane Ptáku. Mě ten druhý způsob, kdy je snaha příjmení skloňovat, přijde takový nemorální až urážlivý. Ale nevím jaká je vlastně konvence. Jestli čeština umožňuje oba způsoby, nebo jen jeden z nich. Který je teda správně?
Ve škole trvali na tom, že se oslovuje zásadně pátým pádem (jistě věřím, že naši učitelku slovensko-maďarského původu existence pátého pádu imponovala). Ale jak jsem později zjistil, připouští se obě možnosti a řekl bych, že tam, kde by to znělo nějak divně, že asi bude vhodné zachovat první pád.
Stálo by za to podívat se na stránky ÚJČ (ujc.cas,cz tedy asi https://prirucka.ujc.cas.cz/ ) co si tam o tom myslí, určitě to budou mít někde mezi FAQ. Ovšem újč jenom monitoruje skutečnost, neni zdaleka tak puritánksý jako učitelky češtiny.
Ještě jsem si všimul, že existuje jedno univerzální oslovení, pokud člověk dodělá vysokou školu, tak mu řada lidí neřekne jinak než pane inženýre případně pane doktore. A neni potřeba nějaké skloňování vůbec řešit, vlastně ani neni potřeba znát jméno, stačí ta hodnost.
S tym inzinierom to bohuzial plati len pre starsiu generaciu.
CHodim do firmy, kde ma ludia nad 50 oslovuju pan inzinier a ti mladsi po priezvisku. A deje sa to bezne aj inde.
Takze oslovenie po titule po chvilke umrie samo od seba.
Čo by som ja osobne prijal. V Nemecku je oslovovať s titulom už úplne smiešne, naopak v tereziánskom Rakúsku si na hierarchii titulov rovnako ako u nás dajú záležať. Istejšie sa ale cítim v Nemecku, je to trochu trapas, keď si človek pomýli titul. Mne príde sympatickejšie oslovovať menom, je mi jedno aký má kto titul, človeka posudzujem podľa osobnosti a skúseností. Nemyslím si, že na základe vysokého univerzitného titulu si niekto zaslúži zaobchádzanie s vyšším rešpektom. Ovšem, ak nie je známe meno, titul sa dosť hodí.