Ještě mě fascinuje, jak se z toho stal business. Když jsem chytával s tátou, vzali jsme si k vodě pytlík šrotu, uvařenou kukuřici, slisovanou housku, brambor nebo žížalu. A prostě se chytalo, třeba celý den.

Teď jsem na nemocenský, tak se učím na testy a docela mě to baví. U toho sjíždím videa na internetu a pomalu získávám pocit, že pokud sebou nebudu mít na každou výpravu alespoň pět kilo krmné směsi po 100kč/kilo a deset druhů boilie po 150kč/100g, tak nechytím ani rybičku.

Nejhorší na tom je, že se mi to chytání na směsi a boilie začíná líbit, i když jsem se tomu chtěl vyhnout. Asi to bude chtít najít nějakou zlatou střední cestu, povzpomínat co jsme chytávali dřív a vybrat z novot dobré věci.

Vyplesklý jsem třeba krmením přes PVA materiály. To je nějaký ve vodě rozpustný materiál, dělají se sáčky, provázky, punčochy. Do toho se zabalí návnada (ta vnadí, nástraha je na háčku) a vtip je v tom, že by se návnada měla uvolnit až na dně, tedy v blízkosti háčku. Samozřejmě něco podobného dělá krmítko, ale když je to tak hezký...