V Plzni jsem vojančil, tedy místní argot znám. Se slovenskými knihami taky nemám problém, dokonce se mi zdá, že mi "chutnají" víc, než české. Východňáři jsou sice šílení, nicméně jsem na ně měl asi štěstí (nedostal jsem žabikuchem pod rebro) a dodneška si s bývalými spolubojovníky z tohoto regionu dopisuju.