Zvuková stopa je u 16 mm filmu monofonní, zvuk je samozřejmě zaznamenán i snímán analogovou cestou. Z návodu projektoru (přístroje řady Meoclub, výrobcem byla Meopta) se dočteme parametry:
- odstup rušivých napětí 44 dB
- frekvenční rozsah 50 Hz až 7 kHz
- výkon vestavěného zesilovače je 15 W
Zvuk je dobře srozumitelný, jak frekvenční rozsah napovídá, tak je poněkud bez výšek. Přirovnal bych to ke zvuku lampového rádia a čistě naladěné stanice na středních vlnách.
Zvuk může být snímán i magneticky, kdy místo optické stopy je na kraji filmu vrstva a vypadá to jako pásek. To je svými parametry trochu kvalitnější než optika; zase to ale zestárne a pak je zvuk úplně na houby. Takové filmy mám asi tři, moc často se to nepoužívalo.
Druh záznamu se přepíná na stroji, při mg stopě není film prosvěcován, ale k filmu se přiklopí malá hlava. Zvuk je vůči obrazu posunutý, protože se snímá "jinde" než je prosvěcován a promítán obraz. Ten posun je 28 snímků.
Takhle vypadá film s optickou stopou (v případě mg stopy by bylo místo se zvukem jen hnědé, jako páska)